*DALEKO OD SVĚTA*

 

Svíčkami pěšině zlaté deště

jsou prvním malým domovem,

jen málo kdo jde po té cestě,

zakončené hřbitovem.

 

Holé zdi staré kapličky,

kříž zlomený v trávě,

co zdobí Mariiny slzičky,

kde lípa hledí v dáli stráně.

 

Vítr zpívá svoji píseň,

les ji půdě šeptá,

hubí v květech jejich tíseň,

že svou krásou vzdaly se světa.

 

Když černá krajinu políbí,

stříbrný rozevřením paží,

uzavře křídla motýlí,

tu v tichosti poklad svůj  stráží.